Fenomenální historie

Historie na vás v Žitavě dýchne na každém kroku. Asi každý víte, že Žitavu založil Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, v roce 1255. Ale žitavská historie je mnohem starší a mnohem bohatší! Území bylo osídleno pravděpodobně již před rokem 1000 slovanským kmenem Milčanů.A od počátku až takřka do současnosti byl žitavský život úzce spjat s Čechami. Vždyť Žitava byla součástí Koruny české až do roku 1635! A přestože nejstarší historie je vskutku fenomenální (nebo Phänomenální?), my se budeme věnovat historii nové. A tohle povídání berte jako pozvánku k prohlídce města, kam se možná také přestěhujete ;-)

Vy starší si asi pamatujete na východoněmecké náklaďáky a autobusy značky Robur. Ve východním bloku měly asi stejnou pověst jako trabant. Ale pro mnohé z vás bude šokující, že tato auta se vyráběla hned u českých hranic, v Žitavě!

Když v Žitavě vystoupíte z vlaku a půjdete po Bahnhofstrasse do centra, tak po pravé straně budete míjet vcelku nenápadnou budovu s nápisem ROBUR WERKE. Ano, tady se to "zlo" páchalo, tady vše vznikalo. Ale ještě než soudruzi z NDR spustili výrobu legendárních roburů, tak zde rodina Hillerů vyráběla bicykly, osobní auta a nákladní vozy.

 Karl Gustav Hiller započal s výrobou bicyklů někdy kolem roku 1890. Vyráběl a prodával je pod značkou Phänomen. Nevíme, jak kola jezdila, jak byla spolehlivá a oblíbená, ale žitavané jsou na dlouhou historii výroby patřičně hrdí. Karl Gustav Hiller postupně svou výrobu rozšiřoval - již po roce 1900 započal s výrobou motocyklů (spíš motorových kol) a v roce 1905 spustil výrobu motorových tříkolek a v roce 1912 dokonce osobních automobilů! Jeho podnikatelské aktivity v mnohém připomínají jiné osudy strojařů a konstruktérů, ať už v Německu nebo třeba v Čechách, kdy výroba motorových kol, motorek a později jednoduchých automobilů byla poměrně rozšířená. Většinou ale měly takové továrny, nebo spíš dílny, jen jepičí život a vydržely jen některé.
Velký rozmach a asi největší úspěch Phänomenů je spojen s rokem 1927. Tehdy firma začala dodávat malé nákladní vozy Říšské poště. Sluší se uvést, že šlo o typ Phänomen 4RL/K a asi by se slušelo uvést technické parametry, ale - upřímně - zase takový fanda do oldtimerů nejsem ;-) Pro svoji nenáročnou údržbu a spolehlivost byly vozy velmi oblíbené. Kromě tohoto lehkého náklaďáku firma vyráběla pro říšskou poštu také trochu bizarní trojkolky. O spolehlivosti a jízdních vlastnostech toho moc nevím, ale viděli jste nějakou epizodu s Mr. Beanem a jeho tříkolkou? Tak snad to pan Hiller měl lépe vymyšlené :-D

Tříkolka na dobové reklamě. V italštině! "...di Zittau"

O produkci během druhé světové války zdroje taktně mlčí, ale zajímavý je osud rodiny Hillerů. Sice byli židovského původu, ale mohli se vykoupit a nebyli posláni do koncentračního tábora.

Po roce 1945 a zvláště po roce 1949, kdy vznikla NDR vylo vše jinak. Firma Phänomen sice obnovila výrobu, ale byla částečně zestátněna a v roce 1951 byla začleněna do společnost IFA, která sdružovala veškerou automobilovou výrobu na území NDR. V roce 1957 došlo k přejmenování firmy na ROBUR WERKE a rozjela se výroba těch známých východoněmeckých náklaďáků a autobusů Robur. Ty byly zvláště v NDR hojně rozšířené a měly řadu variací. Využívali je v armádě, hasiči, sloužily jako klasické valníky, ale také jako sanitky nebo pojízdné obchody. Samozřejmě, že celá produkce nevznikala jen v Žitavě, Robur měl závody ještě Budyšíně, Kamenci a jinde.

Po roce 1990 to šlo s továrnou z kopce. Sice ještě proběhl pokus o modernizaci roburů, ale továrna byla definitivně uzavřena v roce 1991. Dnes celý areál chátrá s výjimkou budovy v Bahnhofstrasse. Patří polským majitelům a jeho další osud je nejasný. Ale pokud si areál, který je mezi Bahnhofstrasse, Eisenbahnstrasse a Marschenstrasse, obejdete, zjistíte, jak je velký a relativně zachovalý. Když fantazie trochu zapracuje, tak už v něm vidíte lofty, dílny, galerii, klub, jinou výrobu... Ale to by byla jiná kapitola a jiné náklady! Dnes si jej bohužel prohlídnete jen z ulice; celý je oplocený a zavřený a "prywatny", kam je "wstep wzbroniony". Škoda, v roce 2014 byl částečně otevřený v září Během Dnů evropského dědictví a prohlídka stála za to! Včetně dvoupatrových sklepů!

Rodina Hillerů bydlela v Žitavě na rohu Dornspachstrasse a Theaterring naproti kostelu Sv. kříže, kde najdete slavné Postní plátno. Po roce 1989 dostala rodina vilu zpět, ale vzdala se jí pod podmínkou, že vila bude sloužit veřejnosti. Takže dnes zde najdete spolek Hillersche Villa e. v. se zkušebnami a vyhlášeným Café Jolesh s okouzlující zahrádkou! (Mimochodem, v Café Jolesch točí svijany! Za 2,90 Euro.)

Tak až příště půjdete po Bahnhofstrasse, podívejte se vpravo a připomeňte si slavnou a dlouhou historii výroby automobilů #vzitave. A také si připomeňte protikomunistické povstání východních Němců v roce 1953!

Pamětní deska na budově Robur Werke.

Znak bicyklů Phänomen

Chátrající areál Robur Werke.

Interiér.

Připomínka automobilové minulosti v dlažbě žitavského náměstí.

Kaltmiete, Warmmiete... A kde je kuchyň?

Minule jsme si řekli, kde hledat nabídku bytů k pronájmu. A teď, jak se vyznat v nabídkách? Studený nájem, teplý nájem, elektřina, voda... A je v tom taky internet a parkování? A víc už teda fakt platit nebudu? A kolik budu přispívat do společného fondu a jak často mám službu na úklid chodby? Tohle všechno je v Německu trochu jiné ;-)

Úklid společných prostor zajišťuje majitel domu.

Když se vám konečně podaří najít nějaký hezký byt na vhodném místě, přichází zásadní otázka: kolik tedy budu platit? Cena za pronájem se v Německu skládá z několika položek, které jsou složené podobně jako v Čechách. Nejdřív je to samotný nájem. V Německu se to jmenuje Kaltmiete a jsou to peníze, které připadnou vlastníkovi bytu. Je to jeho příjem, zisk... Pak tam jsou takzvané Nebenkosten, neboli vedlejší náklady. Ty každý počítá jinak a je vhodné se zeptat, co všechno zahrnují. Většinou to bývají zálohy na vodu, případně teplou vodu, elektřinu a někdy také na teplo. A v drtivé většině také úklid společných prostor a náklady na údržbu; takže už nemusíte poslouchat stížnosti, že špatně vytíráte podlahu a máte vyměnit žárovku na chodbě. 

(V Čechách jsme si zvykli na individuální vytápění plynovými kotli, ale v Žitavě frčí dálkové vytápění nebo jeden kotel pro celý vchod. A opravdový old school jsou kamna v každé místnosti! JOOO!!! Jsme v bývalém hornickém regionu a každý tu měl deputátní uhlí, tak si doma prostě topili uhlím :-D)

Co všechno zaplatíte, co tu nenajdete...

Tady na to obrázku to vlastně vidíte všechno přehledně. Ale pak je tam "Kaution". Jo, bohužel, kauce se platí i v Žitavě :-( Obvykle ve výši dvou čistých nájmů (Kaltmiete).

Chtělo by se zvolat hurá, sláva, to je fakt výrazně levnější než v Liberci! Pozor, přibrzděte, ještě něco připočítejte :-( Máte auto? Tak musíte někde parkovat. Jen v okrajových částech Žitavy zaparkujete bez poplatku na ulici nebo na parkovišti na sídlišti. V centru si musíte pronajmout místo buď od majitele domu (parkuje se většinou na dvoře, cena je přibližně 15 Euro měsíčně), nebo si musíte na radnici zařídit parkovací kartu  pro obyvatele (Einwohner); je několik druhů karet rozlišených podle oblasti, kde bydlíte a samozřejmě jsou různě drahé.

Jestli nemáte na mobilu neomezený internet, tak asi budete potřebovat taky nějaký domů. Nabídka je podobná jako v Čechách, ale ceny jsou trochu vyšší. Můžete si vybrat pevný, koupit si připojení do hotspotu nějakého mobilního operátora anebo si vybrat meganabídku mobil + pevná linka + internet. A třeba i se satelitem. Těch nabídek je opravdu hodně a je těžké se v tom vyznat. My jsme si nakonec vzali pevný internet od 1+1 za 14,95 Euro měsíčně. Ale po 12 měsících se cena zvedá na 29 Euro :-( Je otázka, jestli by se nevyplatila nějaká nabídka od mobilního operátora (Mobile Flat). Ale to se stejně každou chvíli mění…

Fajn, parkovné, internet, ale teď už je to všechno, žejo? Bohužel ne... Někteří majitelé chtějí, abyste se pojistili. V Čechách se to myslím jmenuje pojištění domácnosti. Určitě vám to doporučujeme! Když vám praskne akvárko, tak vymalování sousedovic bytu, vysušení a případná náhrada škody je v Žitavě trošku dražší než v Liberci. I když to v Žitavě dělají polští řemeslníci :-D Já (Honza) jsem ztratil klíče. Poprvé od základky! Nekecám! A protože majitel domu, kde bydlíme, používá systém generálního klíče, tak se budou muset vyměnit všechny vložky ve všech 11 bytech a dvou vchodových dveřích. Naštěstí to zaplatí pojišťovna a ušetří nám pár set, možná tisíc Euro... Ufff…

A ještě jedna povinná platba. Televize a rozhlas. V Čechách je to také povinné, ale stalo se národním sportem to šulit a neplatit.  V Německu máte smůlu. Jednou se přihlásíte k poobytu a přibližně do 14 dnů vám přijde dopis, abyste si vybrali, zda chcete platit čtvrtletně, půlročně nebo celoročně. Dohromady za TV a rozhlas. A nepomůže vám ani čestné prohlášení, že Merkelovou nemůžete ani vidět :-) Tohle prostě platit musíte.

Drahou kuchyni? Jen když se rozhodnete zůstat v bytě dlouho!

A co ta kuchyňská linka v názvu? Tohle je asi největší bizár, nad kterým budete kroutit hlavou hodně dlouho! V Žitavě je drtivá většina bytů bez kuchyňské linky. Každý nájemce si přinese svoji kuchyňskou linku. Jo, nekecáme. Tohle nám přišlo fakt hodně divný...

Máte dvě možnosti. Buď od začátku hledat jen byty s kuchyňskými linkami, kterých ale moc není. V inzerátech se obvykle píše zkratka EBK (Einbauküche - vestavěná kuchyňská linka). Nebo přijmete jejich pravidla a pořídíte si vlastní kuchyňskou linku. Samozřejmě to nebudou ty drahé kuchyňské linky za 300 tisíc se spotřebiči kosmických parametrů. Ale naštěstí i tohle se dá řešit dohodou a individuálně. Když si pořídíte kuchyňskou linku, můžete se dopředu dohodnout s majitelem bytu, že ji od vás po skončení nájmu odkoupí. Ale nečekejte víc než 50 % procent a buďte připraveni na důkladnou prohlídku a komentáře ke každému škrábanci. Vlastně ani ten byt s EBK není výhra. Majitel totiž může požadovat, abyste mu v Nebenkosten spláceli jeho kuchyňskou linku! Za dva roku mu zaplatíte třeba 500 Euro a až se budete stěhovat pryč, tak ji od vás odkoupí zpátky. Za maximálně 50 %. Jo, tohle je prostě pro našince divný a hlava nám to nebere. Ale ono to tady funguje tak, že byt si pronajímáte na delší dobu, takže vám investice do kuchyňský linky přijde normální. Nepředpokládá se, že se budete stěhovat už za dva roky pryč, a pak zase za dva roky pryč a že si každý dva roky pořídíte novou kuchyň... A taky se vžijte do kůže majitele bytů: buď pořídíte do každého bytu drahou kuchyňskou linku za 3 000 Euro, zvýšíte kvůli tomu nájem třeba o 100 Euro měsíčně a budete plakat, jak ji každý nájemník ničí. Pokud se vám podaří tak drahý byt pronajmout! Anebo povinnost pořídit si kuchyňskou linku přesunete na nájemce. Tohle je v Žitavě prostě jiný.

A dost už bydlení a peněz! Do Žitavy jste se přeci přestěhovali taky kvůli městu, architektuře, přírodě, parkům. Tak se příště podíváme na nějaké procházky po městě ;-)