Nový blog o životě v Žitavě na nové adrese!

Opouštíme blogspot!

Nově nás najdete na www.vzitave.info

Printscreen nového webu Žijeme v Žitavě

Díky a těšíme se na novém blogu 😉

Obecní volby v Žitavě

V Žitavě se v neděli 26. května konají volby. A to hned troje! Do obecního zastupitelstva, krajské a evropské. A ještě se bude rozhodovat v referendu o Evropském hlavním městě kultury 2025. Každý občan EU má právo volit do obecního zastupitelstva v místě svého bydliště. A to je také můj případ a samozřejmě mě zajímalo, co si místní strany přichystaly do volebních programů.

Článek jsem chtěl zahájit odstavcem, jak se v Žitavě volí. Ano v Žitavě, protože ŽItava je Sasko a každá spolková země má vlastní, trochu odlišný volební systém. No a ono je to tak složité, že mám ještě týden, abych vše nastudoval a pochopil 😉 Takže o volebním systému někdy příště!

Můžete volit, když bydlíte v Žitavě?

Jestli bydlíte v Žitavě a jste přhlášení k pobytu déle než šest týdnů, tak máte automaticky nárok zúčastnit se volen do obecního zastupitelstva, tedy účastnit se tzv. Stadtratswahl nebo Kommunalwahl. S největší pravděpodobností už vám poštou přišel takový podlouhlý “koresponďák”, kde máte napsaný svůj volební okrsek

Co nabízí programy jednotlivých stran?

Vypátrat programy některých stran je trochu detektivka. Po městě sice visí plakáty, ale většinou jsou k evropským volbám, které se konají současně s těmi obecními. Do schránky mi zatím přišly letáky jen CDU, Freie Bürger, SPD a Die Linke. Vůbec mě překvapilo, že kampaň není víc “vidět”. Tak jsem zkusil najít programy na internetu. Tady už se nějakých informací dopátráte, ale ani tak to není žádná sláva a dá to hodně práce. Takže od sáhodlouhého porovnání jsem upustil a zkusil jsem vybrat pár věcí, které mě překvapily nebo zaujaly.

Žitava je Evropa

Asi největší překvapení v porovnání s obecními volbami v Čechách! Drtivá většina programů se nějakým způsobem dotýká faktu, že Německo - Sasko - Landkreis Görlitz - Žitava jsou součástí EU a zmiňují to. A dokonce, že Žitava je součástí Trojzemí! V programech tak najdete návrhy na užší spolupráci s Libercem, rozšíření výuky polštiny a češtiny na základních školách nebo rychlé dopravní spojení s Libercem a dokonce s Prahou(!). Výzvy k větší spolupráci v rámci Trojzemí jsem našel dokonce u AfD! Vybavíte si nějaké liberecké politické uskupení, které by jen připomělo spolupráci s partnerskými městy? Nebo se věnovalo Evropské unii s výjimkou získání dotací na to a ono? Umíte si představit, že by česká SPD volala po výuce polštiny a němčiny na základkách? Nebo že by v Liberci někdo bojoval za rychlejší vlakové spojení do Drážďan a Berlína? Absurdní! V době, kdy Liberec bojuje s Jabloncem o zachování tramvajového spojení!

S Evropou souvisí také volný pohyb osob. Třeba ten náš z Liberce do Žitavy 😊 V porovnání s Českem zní asi nejzajímavěji jeden z bodů CDU, která chce do Žitavy zvát lidi různého původu a národností. Neberte to jen jako otázku integrace uprchlíků! My jsme také jiného původu a národnosti a bydlíme v Žitavě 😉 A tak si představuji, co by se asi stalo, kdyby třeba liberecká KDU-ČSL slibovala integraci Němců, Rumunů, Francouzů nebo třeba uprchlíků a zvala je do Liberce. Žitavská CDU možná jen plní nařízení "shora", ale stejně je to opravdu sympatické!

Podpora Kulturhaupstadt 2025

Kandidovat na Evrospké hlavní město kultury 2025 je odvážná myšlenka! Douho jsem měl pocit, že je to zájem jen uskupení Zittau kann mehr a primátora Thomase Zenkera. Ale programy jiných stran tuto myšlenku podporují! Prakticky všechny. V Německu se rozhodli, že nejpozději k roku 2038 opustí těžbu hnědého uhlí a uzavřou hnědouhelné elektrárny, což se hodně dotkne Lužice. Mluví a píše se tu o Strukturwandel, strukturálních změnách a spolková vláda chce, aby zasažené regiony tyto změny dobře zvládly. Slibují se investice do infrastruktury v řádech miliard Eur, navrhuje se přesunutí některých úřadů a vládních pracovišť a podobně. A žitavští Kulturhauptstadt 2025 vnímají jako velkou příležitost přilákat do regionu návštěvníky a možná i lidi, kteří se sem přestěhují ze stále dražších Drážďan nebo i Berlína.

Obchody

Žitava je menší město a je to vidět i na nabídce obchodů v centru města. Jednoduše a zjednodušeně řečeno, je jich málo a nejsou moc zajímavé. Freie Bürger tohle chtějí řešit výstavbou obchoďáku v centru. Zittau kann mehr zase chtějí podporovat české a polské obchodníky, aby si v Žitavě otvírali krámky, kavárny a občerstvení. A blíže nespecifikovanou podporu malých obchodníků slibuje také SPD.

V Liberci jsem se často setkal s arguentem, že to je soukromé a radnice s tím nemůže nic dělat. Žitavské radnici se teď podařilo přesvědčit několik obchodníků v centru města, aby každou první sobotu v měsící prodloužili otvírací dobu a centrum města ožilo. Je to zkušební projekt, který se bude na podzim vyhodnocovat. Takže to možná jde a možná plány na podporu malých a českých a polských obchodníků nejsou plané… Nechcete si tu otevřít nějaké občerstvení? Fakt tu chybí něco modernějšího 😉

Zajímavosti

Teď jen ve zkratce, co mě zaujalo:

AfD chce posunout uzavření hnědouhelných elektráren a těžby uhlí až na rok 2050. Na druhou stranu chtějí chránit “naše lesy”. Jak tohle chtějí skloubit? A byli se někdy podívat za hranicemi na Turow?

Die Grünen chtějí po městě budovat komunitní zahrady podobné té v Amelienstrasße a všechny městské organizace by měly přesedlat na ekolgická (elektrická) vozidla. O zeleni ve městě se zmiňují také Die Linke, kteří chtějí osázet městské kašny květinami, nebo SPD, která chce, aby Žitava “kvetla”.

Die Linke chtějí v dalších letech odstraňovat bariéry z města, aby město bylo lépe přístupné pro imobilní. A to požadují také Freie Bürger. Ostatně více stran (Die Linke a SPD) chtějí více bezpečnosti pro chodce nebo budování dalších cyklostezek.

SPD chce zavést bezplatné cestování pro žáky a studenty. Freie Bürger změnu více parkovacích ploch v centru nebo bezplatné mateřské školky.

Zvykl jsem si brát politické sliby je samozřejmě nutné s rezervou. Proto jsem opravdu zvědavý, jak to bude v Žitavě! Už za pár dní poznáme, jestli žitavské obecní volby jsou jen “vysvědčením” pro politické strany z velké politiky, nebo jsou opravdu o Žitavě a její budoucnosti. A taky bude zajímavá účast ve volbách! Takže nová zkušenost, nové poznatky… I na malém městě může být život vzrušující 😉

PS: A zase omluva za grafickou úpravu :-( Blogger postupně opouštím a připravuji úplně nový blog. Už brzy!

Najdi 10 rozdílů!

Tak už jsme tu měli články o dvojí kvalitě potravin, články o zkaženém mase, možná jste si sami porovnávali ceny potravin v Žitavě s libereckými. Ale už jste byli v Žitavě v drogerii? Třeba pro pastu na zuby? Mezi drogerií dm v Žitavě a stejnou značkou v Liberci jsme si všimli pár rozdílů v cenách. Bulvár by napsal skandálních rozdílů! 

Kdysi jsme se na našem blogu věnovali srovnání kupní síly Čechů, Němců a Poláků v našem Trojzemí. Byla to trochu statistická teorie a hlavně data byla starší. O kupní síle Čechů a jejich ochotě připlatit si pár korun - a to doslova! - za kvalitu svědčí parkoviště u žitavského Kauflandu nebo Rewe během soboty. Ale zajeli jste někdy do centra do drogerie? Třeba do dm v Bautzner Straßse. My tam chodíme nakupovat pravidelně, ale minulý týden jsme se rozhodli pro nákup v libereckém dm na Šaldově náměstí a něco se nám nezdálo na cenách. Takže mobil, pár fotek v Liberci, pár v Žitavě a posuďte sami! Obrázky mluví za vše... 

Dudlík NUK, Liberec, 159 Kč

Dudlík NUK, Žitava, 3,25 Euro

Pleny Babylove dm, Liberec, 119 Kč

Pleny Babylove dm, Žitava, 3,75 Euro

Zubní pasta Elmex, Liberec, 109 Kč

Zubní pasta Elmex, Žitava, 2,95 Euro

Vložky o.b., Liberec, 199 Kč

Vložky o.b., Žitava, 4,25 Euro

Když si to přepočítáte, tak je to minimálně 1 Euro ve prospěch dm v Žitavě. Proč? Proč, proč, proč? Napadlo nás několik vysvětlení:

1. Německá centrála dm nařídila té české, že má vše prodávat o minimálně 1 Euro dráž. Rozdíl německá dm použije na pokrytí svých ztrátových prodejů v Německu.
2. dm používá nestandardní a spíš tajemný kurz, možná nějakou konstantu pro přepočet EUR - CZK.
3. Musíme mít češtinu na obalech a to něco stojí.
4. České dm je málo efektivní a produktivní, má víc zaměstnanců a musí tedy "vytáhnout" víc peněz ze zákazníků.
5. České dm spoléhá na české banky, které vám při platbě českou kartou v zahraničí nastaví tak nevýhodný kurz, až vás to bude mrzet!
6. Dělají si z nás pr... legraci. Pardon. (A vlastně z vás, my bydlíme v Žitavě 😂)
7. ... napadne vás ještě nějaká ptákovina, proč je to v Čechách o tolik dražší? 

Samozřejmě takové rozdíly jako na fotkách neplatí pro celý sortiment! Třeba dětské pleny Pampers jsme v Liberci viděli asi o 15 korun (asi 0,57 Euro) levnější. Ale nebyl to úplně stejný obal, trošku se lišily...

Trvalo to třicet let a dohnali jsme Německo. Dokonce předehnali. Bohužel jen v cenách 😕


PS: Máte "rozhozené" obrázky? Sorry, ale blogger je asi nejhloupější služba, kterou jsme si mohli vybrat... :-( Ale pracujeme na nápravě! ;-)

Sauna, to je svatyně

Žitavské lázně jsou trochu jiné než dnešní bazény plné atrakcí. Byly postaveny již v letech 1870 až 1874 podle projektu architekta Emila Trummlera v místě staršího koupaliště. Tehdy se jednalo o teprve šestou lázeňskou budovu v celém Německu. A jistý primát si Žitava udržela dodnes: její lázně, které vidíte na úvodní fotce, jsou nejstarší dosud funkční městské lázně v Německu. A to už přeci stojí za návštěvu! Tak se pojďme podívat, jak na to...

Historii budovy lázní se poměrně obsáhle věnoval článek na Genus+Týden, kde se mimo jiné dočtete, že střední věž pochází z doby kolem roku 1500 a původně byla součástí městského opevnění. V článku si můžete rovněž prohlédnout řadu fotografií z interiéru. My k "historii" lázeňské budovy doplníme, že rekonstrukce do dnešní podoby proběhla v letech 2001 až 2009 a přišla na bezmála 10 miliónů Eur!

Plavat, plavat, plavat

Ale čím jsou žitavské lázně zajímavé pro nás? Máme je za rohem 😊 Ale oceňujeme na nic ještě jednu věc: neuvěřitelný klid. V Žitavě chybí tobogány, venkovní řeky, protiproudy a jiné atrakce, takže si opravdu nerušeně zaplavete. A to za srovnatelnou cenu jako v Liberci - dvouhodinové plavání vás vyjde na 5 Euro. A můžeme vás ubezpečit, že plavat v patře budovy s výhledem na slunce zapadající za Weberkirche je opravdu unikátní!

Foto: Mad, www.tydenvlk.cz

Sauna v Českém Saském ráji

Tady jsme si pomohli odkazem na poslední knížku Járy Rudiše. Podobné veselé historky jako v Rudišově knize v žitavské sauně asi neuslyšíte, ale přesto návštěvu doporučujeme. Možná víc než návštěvu bazénu. Tak se pojďme podívat, jak na to!

Vstupenka pro dospělého "bis zwei Stunden" stojí 10 Eur. U pokladny dostanete plastový žeton, který si "čipnete" u turniketu do šaten a tím vám začíná běžet čas. Hned po vstupu do šaten si můžete odložit boty do botníku. V převlékacích kabinkách si dejte věci na ramínko a to pak uložte do zamykací skříňky. Skříňka je na mince, budete potřebovat jedno- nebo dvoueurovou minci.

Botník

Převlékací kabinky

Šatní skříňky

Plastový žeton si dejte do pásku s klíčemi od šatní skříňky a hurá do sprch, protože jak se píše v knize Český ráj: "Sauna, to je svatyně, sem se chodí umytej." Před vstupem ale budete ještě jednou potřebovat plastový čip a tím se dostanete do Textilfreie Zone. Neboli župany, osušky můžete odložit, dál to je na Adama. Nebo Evu 😊 No a tady jedno překvapení: žitavská sauna je společná. Zřejmě to souvisí s německou zálibou v FKK Strand 😆 Sauna jenom pro ženy je v úterý, čistě pánskou saunu v rozvrhu nenajdete. Takže nehledejte pánské nebo dámské šatny, oddělené sauny, vše - až na sprchy - je společné.

Jak jsme psali, vybrat si můžete z několika typů saun. Ty se liší teplotou a vlhkostí. Nám se nejvíc líbila biosauna, kde je teplota kolem 60 °C. Kupodivu to stačilo a na pocení to bylo možná účinnější než klasická finská sauna se stovkou.

Finská sauna je opravdu velká! A přesto někdy nestačí - u vstupu do finské sauny je cedulka s časem, kdy obsluha polévá horké kameny vonnou vodou. V tu dobu budou všichni ve finské sauně a ostatní sauny budou krásně volné 😋

Sympatická je rovněž odpočívárna s krbem před finskou saunou. Ale určitě vám doporučujeme Saunalounge, jakousi druhou odpočívárnu v patře, kam se dostanete po točitém schodišti. Pozor do patra se oblékněte! S tím nudismem to nemusíte moc přehánět... 😂

Saunalounge

Odpočívárna před finskou saunou

Vstup do Saunalounge

Saunalounge je totiž místo, kde si můžete dát kafe, něco k pití a hlavně odpočívat na lehátku. Jsme Češi, takže pivo mají lahvové, alko - nealko, normální - pšeničné, tmavé - světlé... A stojí 2,80 Euro. A jestli si budete něco kupovat, tak tady budete potřebovat plastové žetony! Platí se až u odchody ze sauny; v Saunalounge vám částku jen "nahrají" na plastový žeton. A ještě jeden důvod, proč se jít podívat do odpočívárny v patře: Můžete vyjít ven na terasu s neoklasicistními sloupy a pozorovat "cvrkot" venku. Je to docela zvláštní pocit, když stojíte v županu na terase a kolem vás projíždí auta na Ringu.

Možná jste zkušení návštěvníci saun a víte co a jak, ale přesto vás upozorníme na jeden detail. V Žitavě hodně dbají na to, abyste nikdy neseděli nebo neleželi přímo na prknech. A to jak v sauně, tak v odpočívárně. Prostě si pohlídejte, abyste při sezení v sauně měli ručník i pod chodidly.

Zaplatit a domů

Odchod je v opačném pořadí, než příchod 😂 Sprcha - čipnout si - převléknout - boty a... A safra. Jestli jste přetáhli zaplacenou dobu, nebo si koupili něco k pití, tak musíte u druhého turniketu doplatit. Je to poměrně jednoduché: vedle turniketu je automat, kam přiložíte plastový žeton, na displeji se dozvíte, kolik máte doplatit. Na displeji stiskněte "Zahlen" a mince nebo bankovky vložte do vedlejšího "přístroje". Vrací, takže se nemusíte panikařit, že nemáte drobné. A pak už jenom žeton vhodíte do turniketu a jste venku!

Úplně vlevo se doplácí.

 

No, měli jsme dvě piva 😉

Automat na placení.

A po zaplacení vhodit
plastový žeton do otvoru dole.

Žitavský bazén a saunu oceníte, pokud hledáte klidnější prostředí. Bazén je sice menší a nenabízí atrakce pro děti, ale takový klid a prostor pro plavání jinde těžko najdete! Před návštěvou si určitě ověřte otvírací dobu na webu Stadtbad Zittau, pro bazén a saunu mohou být jiné. A pak už se můžete těšit na plavání a saunování ve více než stoletých lázních, nejstarších v Německu! A přitom moderních.

PS: Velká omluva za formátování textu! Asi jsme pro blog zvolili špatnou službu... Teď jsme se půl hodiny zlobili se zarovnáváním obrázků a stejně to asi vidíte rozhozené. Je to k vzteku 😠 Nemáte tip na podobnou službu jako je Blogger? Bezplatnou! 😉 WordPress? Nebo něco jiného?

Legální emigrace z NDR

Pamatuje si na konec 80. let, kdy Němci ve velkém utíkali z NDR? Nejdříve do Maďarska a pak do Čech a přes západoněmecká velvyslanectví se chtěli dostat - a nakonec dostali - do toho "správného" Německa? Praha byla v té době plná odstavených trabantů a wartburgů a zahrada západoněmeckého velvyslanectví vypadala jako uprchlický tábor. Ale kromě toho existovala také legální možnost vystěhování se. S posvěcením východoněmeckých úřadů. A my jsme měli možnost poznat člověka, který to zažil na vlastní kůži!

Komunistická NDR byla v mnoha ohledech jiná než komunistické Československo. Soudruzi z NDR sice neuměli vyrábět plastové lžičky 😂 , ale třeba nikdy zcela nezakázali drobné živnostníky jako pekaře, řezníky. Nebo byli výrazně tolerantnější k náboženskému vyznání obyvatel NDR. Na druhou stranu tajná služba NDR, Stasi (Ministerium für Staatsicherheit), byla v něčem drsnější než obávaná česká StB. (Dobře je to vidět ve filmu Životy těch druhých. Znáte? Výborný film, vřele doporučujeme!) A podobně rozdílný přístup NDR uplatňovala také k emigraci svých obyvatel, kterou za určitých okolností oficiálně a ve velkém umožňovala.

Znak, dnes bychom řekli logo, obávané Stasi.

Legální emigrace východních Němců na západ byla možná díky mezivládní dohodě mezi NDR a SRN. Zjednodušeně řečeno, západní Německo zaplatilo východnímu určitý obnos marek a díky tomu se desítky tisíc východních Němců mohli vystěhovat na západ. Tato "kontrolovaná" emigrace probíhala ve dvou vlnách v 80. letech minulého století. Z dnešního pohledu to byl výhodný obchod hlavně pro NDR - získala ceněné valuty a ještě se mohla elegantně "zbavit" nežádoucích osob, hlavně svobodomyslných umělců a disidentů. Ale možnosti vystěhovat se legálně na západ využili také "obyčejní" občané.

Jestli sledujete náš facebook, tak asi víte, že v Žitavě chodíme na pivo s Čechy, kteří zde žijí, a s Němci, kteří se chtějí učit česky. Říkáme tomu vznešeně Deutsch-tschechische Stammtisch. A tam jsme potkali Petera (jeho jméno jsme změnili 😉), který legální emigraci zažil na vlastní kůži.

Peter se narodil v Žitavě. Nebyl nijak výjimečný, jeho rodiče nebyli disidenti, matka byla učitelkou ruštiny (!) na základní škole. Prožíval normální dětství na přelomu 70. a 80. let minulého století. Matka Petera nikdy neměla jediný problém s komunistickou stranou nebo Stasi. Dokonce byla jako jediná z celého okresu vybrána na učitelský zájezd do Moskvy. Svým způsobem patřila mezi elitu, protože takové postavení učitelé v NDR měli, a ona navíc učila ruštinu. Vše se ale změnilo, když podala oficiální žádost o vystěhování. Důvody neznáme a vlastně ani nejsou důležité, zajímavé je, co se dělo potom. Prakticky okamžitě ztratila zaměstnání a nové dlouho nemohla najít. Nakonec musela jezdit do vesnice za Žitavu, do místního JZD, kde vykonávala podřadné práce, a Peter dodnes vzpomíná, jak jí jezdil pomáhat kydat hnůj.

Mezitím se z NDR ve velkém vystěhovávaly celé rodiny. Peter popisoval, jak mu ve třídě "mizeli" spolužáci a spolužačky. Jejich rodiče se mohli vystěhovat, takže jeden den se rozloučil s kamarádem před školou a druhý den bylo jeho místo v lavici prázdné. Všichni prý znali důvod, ale nikdo o tom nesměl mluvit. Jen se to šuškalo: "Utekli. Pšt." Peter říkal, že takhle jen z jeho třídy "zmizeli" minimálně čtyři spolužáci.

Peter se svojí matkou žili v nejistotě rok a půl. Za tu dobu měli šanci poznat represe ze strany Stasi. Ztráta zaměstnání, neustálé špehování, Stasi před domem, tajné fotografování a zapisování s kým se setkali a s kým mluvili. Peter později viděl složku, kterou na ně Stasi vedla - asi 10 centimetrů vysoká složka plná poznámek, fotografií, záznamů... Z filmu Životy těch druhých si můžete udělat představu, jak byla Stasi důkladná!

Z filmu Životy těch druhých (režie Florian von Donnersmarck, 2006)

Po roce a půl života-neživota vzalo vše rychlý konec. Jeden den si Petera zavolal ředitel základní školy do ředitelny. Peter měl štěstí, že sekretářka ředitele byla kamarádkou jeho matky. Když Peter procházel přes její kancelář, tak ho zastavila, silně ho držela za ruku, třásla s ním a dokola mu opakovala, aby nic neříkal, jen že svoji matku miluje, a aby se radši rozbrečel. Peterovi bylo tehdy jedenáct. Teprve, když viděla, že pochopil, tak ho "pustila" do ředitelny. Tam seděl ředitel a vedle něho stáli dva příslušníci Stasi. Petera začali vyslýchat, ptali se ho na matku, na kamarády, příbuzné... Peter mlčel a podle instrukcí se nakonec rozbrečel. Což ani nebylo moc hrané, prostě mu bylo do breku.

Když výslech skončil, tak mu ředitel řekl, že má jít okamžitě domů. Nikde se nemá zastavovat, s nikým nesměl mluvit. Školní věci nechal ve třídě, oblékl se a ubrečený běžel domů. Ten výslech malého kluka měl možná odhalit zaváhání. Možná kdyby Peter řekl, že nechce, že se mu bude stýskat po kamarádech, po babičce, tak mohl skončit v dětském domově a jeho matka by pravděpodobně odmítla odjet. Což by pro ni a Petera mohlo být ještě horší.

V den Peterova výslechu jeho matka dostala povolení vystěhovat se! Současně je ale "rodná" NDR zbavila občanství a všech práv. Peter a jeho matka měli dvacet čtyři hodin, aby opustili NDR. Rychle odjeli do Zhořelce, aby se nechali vyfotografovat do pasů. Pak zpátky do Žitavy na policii. Papíry a razítka, razítka a papíry. Zabalit dva kufry a rychle na nádraží. Na loučení nebyl čas. "Kdybychom to nestihli, tak bychom místo na západ jeli do Budyšína," komentoval to Peter a narážel na obávané vězení pro politické vězně, které fungovalo již v dobách nacistického Německa. (Mimochodem, toto vězení dnes funguje jako muzeum. Mezi jeho "slavné" vězně patřil také Julius Fučík. Určitě se tam zajeďte podívat! Něco takového v Čechách nezažijete...)

Peterovi a jeho matce se to nakonec podařilo. Vycestovali a žili poblíž Norimberku. Peter žil dál život normálního kluka, vystudoval univerzitu, studoval v zahraničí, pracoval...

V tehdejší vlně legální migrace se odstěhovalo několik desítek tisíc (!) lidí. Petr to přepočítával, že za jednoho emigranta SRN zaplatila 30 tisíc západoněmeckých marek. A ještě jeden zajímavý postřeh z Peterova vyprávění. Většina legálních emigrantů prý pocházela z východních částí NDR. Lidé v západní části NDR prý mohli běžně sledovat západoněmeckou televizi a poslouchat západoněmecký rozhlas. Takže na jednu stranu viděli pozlátka reklam, ale na druhou stranu si uvědomovali, že východní Německo, přes represivní charakter státního zřízení, jim poskytuje jistotu, práci a hmotné zabezpečení. Nechtěli se pouštět do "dobrodružství" a být třeba nezaměstnaní. Zatímco lidé ve východní NDR negativní informace o SRN slyšeli pouze z oficiálního vysílání a měli je zprostředkované od známých. Přesto jejich touha po svobodě byla silnější.

Peter se vloni vrátil do Žitavy. A teď s námi chodí na pivo. Pardon na Stammtisch 😌

Peter byl malý kluk, vše je to stará historie a něco si mohl špatně zapamatovat, špatně pochopit, ale stejně každý takový příběh mrazí a nahání hrůzu. Mimochodem, věděli jste, že členem Stasi byl také současný ruský prezident a dřívější agent KGB Vladimír Putin?

Průkazka Stasi Vladimíra Putina.

PS: Tady původně náš článek končil. Ale musíme se ještě omluvit za chybu, kterou jsme udělali na našem facebooku v pátek 8. března. V postu jsme zaměnili sídlo Stasi za sídlo komunistické strany. Vše musíme uvést na pravou míru: Stasi v Žitavě sídlila v tzv. bílém domě, v bílé vile na Bahnhofstrasse 30. Dům najdete hned naproti nádraží a dnes v něm funguje Industrie- und Handleskammer Dresden.

Vaše odpadky, vaše bydliště

Jestli jste z Liberce, tak vám v minulých týdnech liberecká radnice poslala složenku, ať na rok dopředu zaplatíte odpady. Pomysleli jsme si, dobře jim tak, my platíme odpady v Žitavě. Ale pak nám to nedalo a šli jsme se zeptat na radnici. Výsledek? Musíme zaplatit také! WTF?! Tak se na ten Kocourkov podívejme.

Zakopaný pes je v liberecké vyhlášce, která stanoví, že máte-li trvalý pobyt v Liberci, tak tam taky vytváříte odpad. A jeho odvoz musíte zaplatit. Ta vyhláška je zřejmě letitá a možná prvotní záměr byl správný. Ale časy se mění a nikdo tenkrát nemohl počítat, že někdo bude bydlet v zahraničí a trvalý pobyt mu přesto zůstane v Liberci.

Když jsme se přestěhovali do Žitavy, tak jsme se samozřejmě byli nahlásit na Einwohnermeldeamt, který spadá pod žitavský městský úřad. My jsme tenkrát po poradě s úřednicí zaškrtli, že v Žitavě máme Alleinigewohnung. Další možnosti byly Hauptwohnung a Nebenwohnung. Bez mučení se přiznáme, že rozdíly neumíme přesně vysvětlit. Ale když si to jen přeložíte, tak Alleinigewohnung byla asi správná volba - trvalé bydliště máme stále v Liberci, takže Žitava nemůže být naše Hauptwohnung, což si vykládáme jako trvalé bydliště. Nebenwohnung jsme pochopili jako prosté vedlejší bydliště k trvalému pobytu v jiném německém městě. Takže zbývá Alleinigewohnung.

Asi je potřeba říct, že poplatek za odpady v Liberci není nijak závratný, spíš nízký. A že známe ve svém okolí pár lidí, kteří ho neplatí a nikdo po nich nic nevymáhá, takže to možná považujete za marginální. Ale my máme rádi pořádek a vyřízené účty. Takže když nám došla na naši trvalou adresu v Liberci složenka za odpody, začali jsem to řešit.

Paní na přepážce v Liberci byla milá, ale rozhodila ji naše situace: bydlet v Žitavě a pracovat v Liberci? "To jsem tu ještě neměla!" Nakonec to vyřešila po úřednicku, ukázala nám vyhlášku, kde měla žlutým zvýrazňovačem zaškrtnuté, že máte-li trvalé bydliště v Liberci, platíte za odpady. Výjimkou je, když donesete doklad, že platíte v jiném městě podle vyhlášky číslo lomeno rok sbírky. S úřednicí jsme se shodli, že v Žitavě se asi neplatí podle české vyhlášky a že jí tedy nemůžeme nic donést. Nic, pokrčila rameny a bylo vyžízeno. Ale ještě nám nabídla jednu možnost. Když doneseme potvrzení od zaměstnavatele v cizím státě, že tam pracujeme, a necháme ho úředně přeložit, tak to uzná. To je asi ta situace pro ópérky, které jsou několik let v cizině přes agenturu. Ponechme stranou, že úřední překlad by nás stál víc než platba za odpadky na rok. A navíc to řešilo jen situaci jednoho z nás (já = Honza stále pracuji v Liberci).

Pořád připomínáme, že jde o pár stokorun ročně. Ale nám už šlo o princip! Tohle prostě dotáhneme! A hned jsme si tedy vzali lístek a čekali na vyvolání k přepážce Trvalý pobyt. Tady jsme narazili na ještě šikovnější a milejší úřednici. A to nemyslíme ironicky! Paní nám opravdu poradila, na rozdíl od té "loňské", která si nás vyslechla, podivila se, že se stěhujeme do Žitavy a nic nám neuměla poradit. Ta "letošní" úřednice nám poradila, existuje možnost odhlásit se z trvalého pobytu. Je to jeden formulář a stokorunový poplatek. A dokonce vám na magistrátu umí vystavit českou občanku bez adresy! Hurá, že bychom měli vyhráno? Paní nás ale upozornila, že by nám to mohlo způsobit problém s jinými institucemi. Zatím jsme si ověřili jen taková ta spoření, kde dostáváte státní příspěvek - když daníte v Čechách, máte na příspěvek nárok, přestože bydlíte v zahraničí. Ale ostatní? Těch možností je nekonečně mnoho a určitě na všechny ani nepřijdeme! Takže výsledek? Trvalý pobyt v Liberci nezrušíme, odpady zaplatíme. 😠 Ale hned potom píšeme na libereckou radnici a budeme chtít nápravu nebo jejich stanovisko! Jsme takoví čeští kverulatni... 😁

Taky bydlíte v Žitavě? A jak jste to vyřešili s trvalým pobytem, přihlášením, odhlášením... A jak s odpady? Pochlubte se, ať jsme všichni chytřejší! 😉

Kolik si toho koupí Němci?

Peníze. Všichni říkáme, jak je zdraví, láska a štěstí důležitější. Ale když člověk dosáhne určitého věku a "táhne" za sebou závazky, tak se myšlenek na peníze prostě nezbaví. Potřebujeme je, protože láskou chleba nezaplatíte, s velkými dluhy moc šťastní nebudete a abyste byli zdraví, tak peníze dokonce potřebujete. Tedy někdy. A kolik že si toho koupí průměrný Němec za průměrnou výplatu s porovnání s Čechem nebo Polákem?

Asi znáte tu pohádkovou písničku, kde se zpívá o nudné statistice. Anebo si možná vzpomenete na jeden díl seriálu Jistě, pane ministře, kde Sir Humphrey prohlásí něco v tom smyslu, že statistika jsou přesná čísla, která vzešla z nepřesných dat. Ať tak nebo tak statistická data nám nějaký obraz o životní úrovni určitě poskytují.

Liberecká pobočka Českého statistického úřadu se již dlouhá léta podílí na výměně statistických dat s obdobnými institucemi v německé a polské části Euroregionu Nisa. Euroregion Nisa organizuje jednání odborníků, takové pracovní skupiny, kterým říká Eurexy. Protože sám jsem členem jednoho takového Eurexu, tak musím říct, že je to docela zajímavá věc: výměna zkušeností a názorů na nějaké téma, poznávání míst Euroregionu Nisa a především poznávání lidí z druhé strany hranice. Možná to zní jako klišé, ale není lepšího poznání než osobní zkušenost! Ale zpátky ke statistice. Eurex - Statistika vydával každoročně brožurky s vybranými statistickými daty. Dnes tato data najdete na internetu. A je to zajímavé čtení!

Na začátku je třeba podotknout, že data nejsou úplně čerstvá, některá jsou z loňského roku, některá dokonce z roku 2017. První číslo, které zmíníme, je průměrný plat. To asi zajímá každého nejvíc: "Kolik ti Němci vlastně berou?!" Průměrný plat Němce v Sasku byl v roce 2017 skoro 3 100 Euro, zatímco Čech v Libereckém kraji si v té době vydělal asi 1 100 Euro a Polák z příhraničí 1 000 Euro. Předpokládáme, že vše je před zdaněním. Každý článek o průměrné mzdě vyvolá vlnu reakcí: "To by mě teda zajímalo, kdo ty prachy bere! Já teda ne!" Říká se, že přibližně 70 % obyvatel na průměrnou mzdu ani nedosáhne a stejné to asi bude také v Sasku. Zvlášť když si uvědomíte, že čísla jsou za celé Sasko včetně Drážďan, Lipska a dalších velkých měst.

Ale co si za to Němci vlastně koupí? Tahle část statistických dat nás opravdu pobavila! Dozvěděli jsme se, že Němec si za svůj plat může koupit třeba 2 679 chlebů, zatímco v Čechách si za průměrný plat koupíte jen 2 326 půlkilových bochníků. Nebo Němec si může koupit skoro 7 000 mýdel, v Čechách si jich koupíte jen 1 541. A takhle bychom mohli pokračovat. Na jednu stranu je to úsměvné - co bych dělal s tolika mýdly?! Na druhou stranu to o něčem vypovídá. Statistici tomu říkají kupní síla a když to přeložíme do srozumitelné řeči, tak bez ohledu na výši platu si toho Němci můžou za svůj plat koupit víc než Češi.

Taky statistika. Vývoj počtu obyvatel Žitavy. 

A jak je to v Žitavě?

O výši platů v Žitavě, respektive v okrese Zhořelec, kam Žitava patří, daleko víc vypovídá jiný údaj. V lednu Sächsische Zeitung psaly o zvýšení německé minimální mzdy na 9,19 Euro za hodinu. A ten zajímavý údaj? V okrese Zhořelec se to týkalo více než 6 000 lidí! Celý okres Zhořelec má totiž přibližně 250 tisíc obyvatel. V Česku je podíl pracujících z celkové populace asi 50 % a jestli to samé číslo platí pro okres Zhořelec, tak zde pracuje přibližně 125 tisíc obyvatel. A 6 000 z nich bere minimální mzdu! Ano, skoro 5 % pracujících tady bere minimální mzdu! (Jak jsme se obloukem vrátili k té statistice, že. 😊) Je jasné, že pokud skoro 5 % pracujících bere minimální mzdu, tak asi i zbytek žitavských může na průměrný saský plat 3 000 Euro koukat pěkně z dálky. Ona totiž ta minimální mzda dělá nějakých 1 500 Euro měsíčně. Hrubého! Nechceme být škodolibí, ale to už by se skoro vyplatilo dojíždět do Škodovky.

Samozřejmě všechna ta čísla musíte brát s rezervou a s vědomím, že neplatí pro všechny! Jak by řekl Sir Humphrey, jsou to přesná čísla vypočítaná z nepřesných dat. Z vlastní zkušenosti víme, že třeba drogerie je v Žitavě skutečně levnější než v Liberci. Naopak na pivo nebo k holiči je lepší zajet do Liberce. Ale takhle je to se vším, hlavně že jsme zdraví, šťastní a máme se rádi 😉

Dodatek

Sháněli jsme také další údaje, třeba o nezaměstnanosti, která je v okrese Zhořelec údajně více než 8 %, nebo stáří osobních aut. Bohužel jsme nebyli úspěšní. Ale třeba se něco nového dozvíme z projektu ALiZi, který rovněž sbírá statistická data.

--------------------------------------------------

PS: Projekt ALiZi získal grant z Fondu malých projektů Euroregionu Nisa. Znáte tu dotaci? Nebo Euroregion Nisa? To by skoro stálo za článek, od roku 1991 je totiž za Euroregionem pěkný kus práce!

PPS: Tak ještě jedno číslo jsme dohledali. A na jednu stranu je to až šokující! Průměrná hrubá mzda v roce 2017 byla v okrese Zhořelec pouze 2 068 Euro. Zhořelec tak patřil mezi tři německé okresy s nejnižší průměrnou mzdou. Pro zajímavost, nejvyšší průměrnou mzdu brali v roce 2017 v okrese Wolfsburg, a to 4 610 Euro. Docela propastný rozdíl, že.