Žitava. Správná volba pro každého?

My jsme to udělali: když jsme nemohli najít žádné normální bydlení v Liberci, tak jsme se podívali po Žitavě a poměrně rychle jsme našli byt, který jsme si pronajali na dva roky. Líbila se nám větší nabídka bytů a taky nás trochu lákala "exotika" bydlet v cizině. Mohli jsme hledat byt v Jablonci, ale nemáme dobrý běžky, tak bychom tam asi nezapadli 😆 Ale jako my bychom nezapadli v Jablonci, tak vy byste třeba nezapadli v Žitavě. Bylo by bydlení a život v Žitavě také pro Vás?

Ekonomika

Cenové poměry spojené s bydlením v Žitavě jsme už trošku nastínili v minulém článku - pronájmy jsou cenově srovnatelné s Libercem. Nabídka bytů je větší, ale hledat samozřejmě musíte, neberte první nabídku! Cenu potravin asi znáte. Ostatně v sobotu dopoledne se ve zdejších supermarketech domluvíte spíš česky než německy. My se třeba ze začátku snažili potraviny rozlišovat - něco jsme kupovali v Liberci nebo v Hrádku, něco v Žitavě, Ale to nám vydrželo asi 14 dní... Pak jsme si řekli, že jezdit do Hrádku jenom kvůli mouce nebo chlebu opravdu nemá cenu - ušetříte 20 korun, ale projedete padesát na benzínu. Takže jestli nejezdíte denně do Liberce, tak opravdu nemá cenu psát dva nákupní seznamy. Úplně jiná liga je drogerie. To je tu levnější snad úplně všechno. Jestli jste maniaci do drogistického zboží, zkuste se zastavit v DM drogerii v Bautzner Strasse nebo v Rossmanovi ve Frauen Strasse.

Hillersche Villa - Kafe Jolesch

Čechy ale na plné čáře vyhrávají v restauracích. Večeře nebo pivo je tu násobně dražší! My jsme třeba nejlevnější točené pivo objevili v Hillersche Villa - Svijany za 2,90 Euro. Dají se tu najít levné
"nálevny", kde dostanete lahvové pivo za Euro, ale to asi není to pravé ořechové. Trochu zajímavější jsou obědy v restauracích. Taky tu existují "meníčka" jako v českých hospodách a tam už najdete jídla od 5 Euro. Ale kvalita většinou odpovídá ceně 😏 O tom někdy příště! A vůbec o hospodách, občerstveních si povíme někdy příště.

Společenský život

Žitava měla v dobách největší slávy nějakých 45 tisíc obyvatel. Teď je to asi 26 tisíc a žitavská radnice se opravdu hodně snaží, aby to číslo už nešlo dolů. Na náměstí se tedy několikrát do roka konají různé slavnosti a ve srovnání s Libercem jsou opravdu velké až velkolepé. Sympatické je, že hodně akcí se nekoná přímo v centru, ale u Olbersdorfersee, kterému tady nikdo neřekne jinak než O-see. (Z toho by měl radost náměstek Korytář, kterému vadí akce pod okny jeho kanceláře 😁 ) 

Jestli jste z Liberce zvyklí na páteční setkání s kamarády někde v hospodě, tak to tady asi moc nepůjde. Restaurace jsou tu dražší, dokonce ani zdejší je moc nenavštěvují. Navíc takové setkání probíhá trochu jinak než jste možná zvyklí... V každé restauraci dostanete nejdříve jídelní lístek a předpokládá se, že jste přišli na jídlo, ke kterému si dáte jednu dvě skleničky vína nebo piva. Pátečních šest piv a panák na rozloučenou tu sice můžete zkusit, ale bude to docela drahý špás a v místním prostředí dost nezvyklé 😊 Ale pokud zvete kamarády domů, tak nemusíte mít obavy - nákup vás přijde přibližně stejně draho jako v Liberci a výběr je určitě větší! Takže je můžete okouzlit schwarzwaldskou šunkou, chutným sýrem a dobrým vínem a jen vy budete vědět, že víno bylo za 3,99 Eura a šunka a sýr byly neznačkové za euro dvacet 😂

Kultura

Jste-li na kulturu a nevydržíte ani týden bez divadla, kina nebo koncertu, tak na Žitavu bohužel zapomeňte. Máme tu sice Gerhart-Hauptmann-Theater, ale herecký soubor je společný pro Žitavu a Zhořelec a divadlo nehraje denně. Na druhou stranu hodně Žitavanů jezdí do Liberce na operu. A když to zvládnou oni, tak vy byste tam taky měli trefit! 

Gerhart-Hauptmann-Theater

Zábava pro otrlé

Kina jsou v Žitavě dvě. Nečekejte ale žádné premiéry den po světové premiéře, to byste v (třeba) v Semilech taky nezažili. Je to tu prostě malé město a místní Kronen Kino nebo honosně pojmenované Filmpalast Zittau nabízí mainstreamovou zábavu a s malým zpožděním. 

O "umění" a alternativní akce se stará spolek Hillersche Villa. A na koncerty místních kapel je dobré zajít do Emila na Mandauer Berg.

A abychom byli vyčerpávající, tak nesmíme zapomenout na tzv. Ü Party, neboli über-Party. To jsou takové sobotní diskotéky, obyčejně v nějaké vesnici u Žitavy a mají věkový limit! Ü-30 Party znamená, že tam můžete jen když vám je víc než třicet let. A obdobně třeba Ü-40. Když takovou bizarní akci navštívíte, najdete tam jenom vrstevníky a uslyšíte jen písně přiměřené vašemu věku. Taková jistota, že nebudete jediní s pupkem a nevhodným outfitem 😉

Sport

Tak tady buďte bez obav! Korbodílen - rozumějte posiloven - tu najdete celkem dost. Nedávno tu dokončili opravu místní Turnhale neboli sokolovny a hlavně na okraji města byste asi našli také nějaké to venkovní hřiště.
Plavci si mohou za 5 Euro zaplavat ve Stadtbad, v lázních na Töpferberg. Ale je to "jen" bazén a sauna, žádné tobogány, trychtýře nebo chodníky teplá-studená. A taky mají trochu omezený provoz. Na druhou stranu, nádherná budova!

Budova žitavských lázní

V zimě místní chodí na běžky do Zittauer Gebirge. V porovnání s Jizerkami je to spíš back country než běžkové lyžování a to znamená, že na vás nikdo zezadu neřve: "STOPA!!!" a nesnaží se vás propíchnout hůlkou, protože tomu bláznovi ve strakatém a přiléhavém oblečku překážíte v jeho osobním závodě.
Letošní mrazy z O-see vykouzlily jedno ohromné kluziště! Hladké jako zrcadlo, rovné, praskající a dunící megakluziště. To bylo opravdu úžasné!

O-See

No a pak bychom mohli ještě psát o dětských hřištích, dopravě, čistotě města, o výletech po okolí, o procházkách do Weinau a Tierparku a Trixi-Parku... Bylo by toho hodně! Ale musíme si něco nechat na příště 😉 Chtěli jsme vám jen přiblížit, jak to tu vypadá s tím hlavním a zda by vám vyhovovala třeba nabídka sportovních aktivit nebo kultury.

Tak co myslíte? Je Žitava pro vás to pravé ořechové? Nebo co byste chtěli vědět dalšího, abyste se rozhodli a na Ještěd se dívali z trochu větší dálky?

Fenomenální historie

Historie na vás v Žitavě dýchne na každém kroku. Asi každý víte, že Žitavu založil Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, v roce 1255. Ale žitavská historie je mnohem starší a mnohem bohatší! Území bylo osídleno pravděpodobně již před rokem 1000 slovanským kmenem Milčanů.A od počátku až takřka do současnosti byl žitavský život úzce spjat s Čechami. Vždyť Žitava byla součástí Koruny české až do roku 1635! A přestože nejstarší historie je vskutku fenomenální (nebo Phänomenální?), my se budeme věnovat historii nové. A tohle povídání berte jako pozvánku k prohlídce města, kam se možná také přestěhujete ;-)

Vy starší si asi pamatujete na východoněmecké náklaďáky a autobusy značky Robur. Ve východním bloku měly asi stejnou pověst jako trabant. Ale pro mnohé z vás bude šokující, že tato auta se vyráběla hned u českých hranic, v Žitavě!

Když v Žitavě vystoupíte z vlaku a půjdete po Bahnhofstrasse do centra, tak po pravé straně budete míjet vcelku nenápadnou budovu s nápisem ROBUR WERKE. Ano, tady se to "zlo" páchalo, tady vše vznikalo. Ale ještě než soudruzi z NDR spustili výrobu legendárních roburů, tak zde rodina Hillerů vyráběla bicykly, osobní auta a nákladní vozy.

 Karl Gustav Hiller započal s výrobou bicyklů někdy kolem roku 1890. Vyráběl a prodával je pod značkou Phänomen. Nevíme, jak kola jezdila, jak byla spolehlivá a oblíbená, ale žitavané jsou na dlouhou historii výroby patřičně hrdí. Karl Gustav Hiller postupně svou výrobu rozšiřoval - již po roce 1900 započal s výrobou motocyklů (spíš motorových kol) a v roce 1905 spustil výrobu motorových tříkolek a v roce 1912 dokonce osobních automobilů! Jeho podnikatelské aktivity v mnohém připomínají jiné osudy strojařů a konstruktérů, ať už v Německu nebo třeba v Čechách, kdy výroba motorových kol, motorek a později jednoduchých automobilů byla poměrně rozšířená. Většinou ale měly takové továrny, nebo spíš dílny, jen jepičí život a vydržely jen některé.
Velký rozmach a asi největší úspěch Phänomenů je spojen s rokem 1927. Tehdy firma začala dodávat malé nákladní vozy Říšské poště. Sluší se uvést, že šlo o typ Phänomen 4RL/K a asi by se slušelo uvést technické parametry, ale - upřímně - zase takový fanda do oldtimerů nejsem ;-) Pro svoji nenáročnou údržbu a spolehlivost byly vozy velmi oblíbené. Kromě tohoto lehkého náklaďáku firma vyráběla pro říšskou poštu také trochu bizarní trojkolky. O spolehlivosti a jízdních vlastnostech toho moc nevím, ale viděli jste nějakou epizodu s Mr. Beanem a jeho tříkolkou? Tak snad to pan Hiller měl lépe vymyšlené :-D

Tříkolka na dobové reklamě. V italštině! "...di Zittau"

O produkci během druhé světové války zdroje taktně mlčí, ale zajímavý je osud rodiny Hillerů. Sice byli židovského původu, ale mohli se vykoupit a nebyli posláni do koncentračního tábora.

Po roce 1945 a zvláště po roce 1949, kdy vznikla NDR vylo vše jinak. Firma Phänomen sice obnovila výrobu, ale byla částečně zestátněna a v roce 1951 byla začleněna do společnost IFA, která sdružovala veškerou automobilovou výrobu na území NDR. V roce 1957 došlo k přejmenování firmy na ROBUR WERKE a rozjela se výroba těch známých východoněmeckých náklaďáků a autobusů Robur. Ty byly zvláště v NDR hojně rozšířené a měly řadu variací. Využívali je v armádě, hasiči, sloužily jako klasické valníky, ale také jako sanitky nebo pojízdné obchody. Samozřejmě, že celá produkce nevznikala jen v Žitavě, Robur měl závody ještě Budyšíně, Kamenci a jinde.

Po roce 1990 to šlo s továrnou z kopce. Sice ještě proběhl pokus o modernizaci roburů, ale továrna byla definitivně uzavřena v roce 1991. Dnes celý areál chátrá s výjimkou budovy v Bahnhofstrasse. Patří polským majitelům a jeho další osud je nejasný. Ale pokud si areál, který je mezi Bahnhofstrasse, Eisenbahnstrasse a Marschenstrasse, obejdete, zjistíte, jak je velký a relativně zachovalý. Když fantazie trochu zapracuje, tak už v něm vidíte lofty, dílny, galerii, klub, jinou výrobu... Ale to by byla jiná kapitola a jiné náklady! Dnes si jej bohužel prohlídnete jen z ulice; celý je oplocený a zavřený a "prywatny", kam je "wstep wzbroniony". Škoda, v roce 2014 byl částečně otevřený v září Během Dnů evropského dědictví a prohlídka stála za to! Včetně dvoupatrových sklepů!

Rodina Hillerů bydlela v Žitavě na rohu Dornspachstrasse a Theaterring naproti kostelu Sv. kříže, kde najdete slavné Postní plátno. Po roce 1989 dostala rodina vilu zpět, ale vzdala se jí pod podmínkou, že vila bude sloužit veřejnosti. Takže dnes zde najdete spolek Hillersche Villa e. v. se zkušebnami a vyhlášeným Café Jolesh s okouzlující zahrádkou! (Mimochodem, v Café Jolesch točí svijany! Za 2,90 Euro.)

Tak až příště půjdete po Bahnhofstrasse, podívejte se vpravo a připomeňte si slavnou a dlouhou historii výroby automobilů #vzitave. A také si připomeňte protikomunistické povstání východních Němců v roce 1953!

Pamětní deska na budově Robur Werke.

Znak bicyklů Phänomen

Chátrající areál Robur Werke.

Interiér.

Připomínka automobilové minulosti v dlažbě žitavského náměstí.