Najdi 10 rozdílů!

Tak už jsme tu měli články o dvojí kvalitě potravin, články o zkaženém mase, možná jste si sami porovnávali ceny potravin v Žitavě s libereckými. Ale už jste byli v Žitavě v drogerii? Třeba pro pastu na zuby? Mezi drogerií dm v Žitavě a stejnou značkou v Liberci jsme si všimli pár rozdílů v cenách. Bulvár by napsal skandálních rozdílů! 

Kdysi jsme se na našem blogu věnovali srovnání kupní síly Čechů, Němců a Poláků v našem Trojzemí. Byla to trochu statistická teorie a hlavně data byla starší. O kupní síle Čechů a jejich ochotě připlatit si pár korun - a to doslova! - za kvalitu svědčí parkoviště u žitavského Kauflandu nebo Rewe během soboty. Ale zajeli jste někdy do centra do drogerie? Třeba do dm v Bautzner Straßse. My tam chodíme nakupovat pravidelně, ale minulý týden jsme se rozhodli pro nákup v libereckém dm na Šaldově náměstí a něco se nám nezdálo na cenách. Takže mobil, pár fotek v Liberci, pár v Žitavě a posuďte sami! Obrázky mluví za vše... 

Dudlík NUK, Liberec, 159 Kč

Dudlík NUK, Žitava, 3,25 Euro

Pleny Babylove dm, Liberec, 119 Kč

Pleny Babylove dm, Žitava, 3,75 Euro

Zubní pasta Elmex, Liberec, 109 Kč

Zubní pasta Elmex, Žitava, 2,95 Euro

Vložky o.b., Liberec, 199 Kč

Vložky o.b., Žitava, 4,25 Euro

Když si to přepočítáte, tak je to minimálně 1 Euro ve prospěch dm v Žitavě. Proč? Proč, proč, proč? Napadlo nás několik vysvětlení:

1. Německá centrála dm nařídila té české, že má vše prodávat o minimálně 1 Euro dráž. Rozdíl německá dm použije na pokrytí svých ztrátových prodejů v Německu.
2. dm používá nestandardní a spíš tajemný kurz, možná nějakou konstantu pro přepočet EUR - CZK.
3. Musíme mít češtinu na obalech a to něco stojí.
4. České dm je málo efektivní a produktivní, má víc zaměstnanců a musí tedy "vytáhnout" víc peněz ze zákazníků.
5. České dm spoléhá na české banky, které vám při platbě českou kartou v zahraničí nastaví tak nevýhodný kurz, až vás to bude mrzet!
6. Dělají si z nás pr... legraci. Pardon. (A vlastně z vás, my bydlíme v Žitavě 😂)
7. ... napadne vás ještě nějaká ptákovina, proč je to v Čechách o tolik dražší? 

Samozřejmě takové rozdíly jako na fotkách neplatí pro celý sortiment! Třeba dětské pleny Pampers jsme v Liberci viděli asi o 15 korun (asi 0,57 Euro) levnější. Ale nebyl to úplně stejný obal, trošku se lišily...

Trvalo to třicet let a dohnali jsme Německo. Dokonce předehnali. Bohužel jen v cenách 😕


PS: Máte "rozhozené" obrázky? Sorry, ale blogger je asi nejhloupější služba, kterou jsme si mohli vybrat... :-( Ale pracujeme na nápravě! ;-)

Kolik si toho koupí Němci?

Peníze. Všichni říkáme, jak je zdraví, láska a štěstí důležitější. Ale když člověk dosáhne určitého věku a "táhne" za sebou závazky, tak se myšlenek na peníze prostě nezbaví. Potřebujeme je, protože láskou chleba nezaplatíte, s velkými dluhy moc šťastní nebudete a abyste byli zdraví, tak peníze dokonce potřebujete. Tedy někdy. A kolik že si toho koupí průměrný Němec za průměrnou výplatu s porovnání s Čechem nebo Polákem?

Asi znáte tu pohádkovou písničku, kde se zpívá o nudné statistice. Anebo si možná vzpomenete na jeden díl seriálu Jistě, pane ministře, kde Sir Humphrey prohlásí něco v tom smyslu, že statistika jsou přesná čísla, která vzešla z nepřesných dat. Ať tak nebo tak statistická data nám nějaký obraz o životní úrovni určitě poskytují.

Liberecká pobočka Českého statistického úřadu se již dlouhá léta podílí na výměně statistických dat s obdobnými institucemi v německé a polské části Euroregionu Nisa. Euroregion Nisa organizuje jednání odborníků, takové pracovní skupiny, kterým říká Eurexy. Protože sám jsem členem jednoho takového Eurexu, tak musím říct, že je to docela zajímavá věc: výměna zkušeností a názorů na nějaké téma, poznávání míst Euroregionu Nisa a především poznávání lidí z druhé strany hranice. Možná to zní jako klišé, ale není lepšího poznání než osobní zkušenost! Ale zpátky ke statistice. Eurex - Statistika vydával každoročně brožurky s vybranými statistickými daty. Dnes tato data najdete na internetu. A je to zajímavé čtení!

Na začátku je třeba podotknout, že data nejsou úplně čerstvá, některá jsou z loňského roku, některá dokonce z roku 2017. První číslo, které zmíníme, je průměrný plat. To asi zajímá každého nejvíc: "Kolik ti Němci vlastně berou?!" Průměrný plat Němce v Sasku byl v roce 2017 skoro 3 100 Euro, zatímco Čech v Libereckém kraji si v té době vydělal asi 1 100 Euro a Polák z příhraničí 1 000 Euro. Předpokládáme, že vše je před zdaněním. Každý článek o průměrné mzdě vyvolá vlnu reakcí: "To by mě teda zajímalo, kdo ty prachy bere! Já teda ne!" Říká se, že přibližně 70 % obyvatel na průměrnou mzdu ani nedosáhne a stejné to asi bude také v Sasku. Zvlášť když si uvědomíte, že čísla jsou za celé Sasko včetně Drážďan, Lipska a dalších velkých měst.

Ale co si za to Němci vlastně koupí? Tahle část statistických dat nás opravdu pobavila! Dozvěděli jsme se, že Němec si za svůj plat může koupit třeba 2 679 chlebů, zatímco v Čechách si za průměrný plat koupíte jen 2 326 půlkilových bochníků. Nebo Němec si může koupit skoro 7 000 mýdel, v Čechách si jich koupíte jen 1 541. A takhle bychom mohli pokračovat. Na jednu stranu je to úsměvné - co bych dělal s tolika mýdly?! Na druhou stranu to o něčem vypovídá. Statistici tomu říkají kupní síla a když to přeložíme do srozumitelné řeči, tak bez ohledu na výši platu si toho Němci můžou za svůj plat koupit víc než Češi.

Taky statistika. Vývoj počtu obyvatel Žitavy. 

A jak je to v Žitavě?

O výši platů v Žitavě, respektive v okrese Zhořelec, kam Žitava patří, daleko víc vypovídá jiný údaj. V lednu Sächsische Zeitung psaly o zvýšení německé minimální mzdy na 9,19 Euro za hodinu. A ten zajímavý údaj? V okrese Zhořelec se to týkalo více než 6 000 lidí! Celý okres Zhořelec má totiž přibližně 250 tisíc obyvatel. V Česku je podíl pracujících z celkové populace asi 50 % a jestli to samé číslo platí pro okres Zhořelec, tak zde pracuje přibližně 125 tisíc obyvatel. A 6 000 z nich bere minimální mzdu! Ano, skoro 5 % pracujících tady bere minimální mzdu! (Jak jsme se obloukem vrátili k té statistice, že. 😊) Je jasné, že pokud skoro 5 % pracujících bere minimální mzdu, tak asi i zbytek žitavských může na průměrný saský plat 3 000 Euro koukat pěkně z dálky. Ona totiž ta minimální mzda dělá nějakých 1 500 Euro měsíčně. Hrubého! Nechceme být škodolibí, ale to už by se skoro vyplatilo dojíždět do Škodovky.

Samozřejmě všechna ta čísla musíte brát s rezervou a s vědomím, že neplatí pro všechny! Jak by řekl Sir Humphrey, jsou to přesná čísla vypočítaná z nepřesných dat. Z vlastní zkušenosti víme, že třeba drogerie je v Žitavě skutečně levnější než v Liberci. Naopak na pivo nebo k holiči je lepší zajet do Liberce. Ale takhle je to se vším, hlavně že jsme zdraví, šťastní a máme se rádi 😉

Dodatek

Sháněli jsme také další údaje, třeba o nezaměstnanosti, která je v okrese Zhořelec údajně více než 8 %, nebo stáří osobních aut. Bohužel jsme nebyli úspěšní. Ale třeba se něco nového dozvíme z projektu ALiZi, který rovněž sbírá statistická data.

--------------------------------------------------

PS: Projekt ALiZi získal grant z Fondu malých projektů Euroregionu Nisa. Znáte tu dotaci? Nebo Euroregion Nisa? To by skoro stálo za článek, od roku 1991 je totiž za Euroregionem pěkný kus práce!

PPS: Tak ještě jedno číslo jsme dohledali. A na jednu stranu je to až šokující! Průměrná hrubá mzda v roce 2017 byla v okrese Zhořelec pouze 2 068 Euro. Zhořelec tak patřil mezi tři německé okresy s nejnižší průměrnou mzdou. Pro zajímavost, nejvyšší průměrnou mzdu brali v roce 2017 v okrese Wolfsburg, a to 4 610 Euro. Docela propastný rozdíl, že.

Kolik stojí bydlení v Žitavě?

Do Žitavy jsme se stěhovali v polovině února. I když je to jen kousek od Liberce, obě země jsou v Evropské unii a do Žitavy jsme předtím zajížděli hodně často, pořád to byl krok do neznáma. A taky kvůli cenám! Trochu jsme se tomu věnovali v našem minulém článku, ale musíme se přiznat, že ty "Nebenkosten", tedy cenu za elektřinu, teplo nebo vodu, jsme jen odhadovali. Teď už máme jasno, máme totiž vyúčtování služeb! 

Úplně na začátku musíme napsat, že prakticky vše odebíráme od Stadtwerke Zittau. Kdybychom se snažili, tak možná najdeme levnějšího dodavatele, ale přeci jen jsme byli v novém prostředí a byli jsme rádi, že jsme rádi 😊 Stačilo hledání nejvýhodnějšího internetu, nebo mobilního operátora. 

Elektřina

Úplně nejdřív nám přišel dopis s novou cenou za elektřinu pro rok 2019. A tady musíme uznat, že v Čechách je levněji. Nová cena od 1. 1. 2019 bude 29,44 centů za kWh. Včetně daně. Takže jestli to přepočítáme, tak to vychází na závratných 7,65 Kč za kWh. (Pro zjednodušení počítáme 1 Euro za 26 korun.) Stálá platba je pak 95,30 Euro za rok, takže měsíčně asi 206 korun. Jestli jsme se dobře dívali, tak v Čechách je cena kolem 4 Kč za kWh a stálé platby jsou od 130 do 250 korun měsíčně. Takže tady Žitava "prohrává".

Samozřejmě tu existuje také noční tarif, který je za 26,45 centů za kWh. Ale když si zvolíte tuto variantu, tak máte dražší stálé platby, konkrétně 109,75 Euro za rok.

Ještě dodejme, že my jsme od 15. února do 29. října, tedy "257 Tage" (ach ta německá preciznost! 😁) spotřebovali 1 125 kWh. Je to hodně nebo málo? Jak to máte vy? Elektřinu používáme na vaření a pečení, samozřejmě pračka, myčka, starší lednice s mrazákem, dva notebooky, televize a radio. 

Voda

Také v Žitavě se platí za dodávku vody a odpady. Vodné vás vyjde na 1,56 Euro za m3 a stočné na 1,40 Euro. Dohromady tedy 2,96 Eura za m3, přibližně 68 Kč za m3. A tady Stadtwerke Zittau porážejí SVS na plné čáře! SVS si totiž za vodné a stočné účtuje 98,67 Kč. Takže se můžeme vesele cachtat od rána do večera! 😂

Zajímavé je, že cena dodávky teplé i studené vody je stejná (1,56 Eura).

A naše spotřeba? 60,86 m3 teplé a studené vody dohromady. Jak vy? 😉

Teplo

V domě, kde bydlíme, není lokální kotelna. Jsme připojeni na dálkové teplo. No ono to tak daleko není - máme teplo z žitavského bazénu. Asi vás zklameme, ale z toho vyúčtování jednotkovou cenu nedokážeme zjistit. Vyúčtování je standardně pro celý dům, rozpočítává se podobně jako v Čechách na bytové jednotky a... A prase aby se v tom vyznalo! Jenom jsme tam vyluštili, že jsme spotřebovali 1 354,18 nějakých jednotek, které se pak dál složitě přepočítávají na kWh. Nikde jsme nenašli jednoduchou rovnici, že 1 GJ = X Euro. Ale jestli se tím někdo chcete probírat, tak na stránkách Stadtwerke Zittau to jistě najdete. Ale víme, kolik budeme platit!

Platby na příští rok

Spolu s vyúčtováním nám přišel také rozpis plateb na rok 2019. Zálohy se platí v jedenácti splátkách, dvanáctý měsíc přijde vyúčtování. Nám Stadtwerke předepsaly zálohy ve výši 170 Euro měsíčně. Z toho za elektřinu máme měsíční zálohy 34 Euro, za teplou a studenou vodu 27 a teplo 109 Euro měsíčně. A k tomu ještě musíme připočítat zálohy 15 Euro měsíčně za stočné. 

Dohromady tedy 185 Euro, 4 810 Kč za třípokojový byt, nějakých 75 m2 a jsme tři.

Celkem

A kolik tedy platíme celkem měsíčně za bydlení v Žitavě?

Nájem: 290 Euro

Provozní a udržovací náklady na byt: 55 Euro

Parkovací místo: 15 Euro

Zálohy na energie: 170 Euro

Celkem: 530 Euro (asi 13 780 korun)

Samozřejmě k tomu musíte připočítat internet (15 Euro/měsíc), poplatky za televizi a rozhlas, případně mobil a jiné platby. Zdá se Vám to hodně nebo málo? Tak si to porovnejme s aktuální nabídkou, třeba na reality.cz. Momentálně (k 26. listopadu 2018) se v Liberci nabízí dva srovnatelné byty (ano, JENOM dva, ve stotisícovém městě! To byl také jeden z důvodů, proč jsme šli z Liberce do Žitavy...). Za jeden zaplatíte 11 000 Kč plus zálohy na energie a služby, které nejsou vyčíslené. Za druhý chtějí pronajímatelé 25 000 Kč včetně služeb (takže 961 Euro!). No a teď jestli je ta Žitava pro Liberečáky pořád drahá! 😂 V něčem určitě ano, ale už to není tak hrozný...

E 106. Zase ta éčka?! 😕

Ne, tohle bude horší než éčka, tohle bude o formuláři! "Formulář slouží pro zajištění nároku na plnou zdravotní péči v ČR v případě, že pracujete v jiném členském státě EU, a přitom nadále bydlíte v ČR. Žádost musíte předložit zahraniční instituci, u které máte pojištění. Formulář E 106 pak předáte české zdravotní pojišťovně, která vás naposledy pojišťovala. Tento formulář vám zajistí nárok na plnou lékařskou péči v obou zemích."


Úřednický jazyk bývá korektní, věty jsou psané tak, abyste konkrétní úřad nemohli "nachytat na švestkách", aby byl úřad tzv krytý. A výsledek? Větu z úřednického "návodu" musíte číst dvakrát, třikrát a stejně se radši jdete zeptat na úřad, protože tomu zřejmě nerozumíte. To se vám může stát také v případě záhadného formuláře E 106, jehož význam citujeme v úvodu. Co to je formulář E 106 (pozor, někde se mluví o formuláři S1!) a budete jej potřebovat, když se přestěhujete do Žitavy?
Estošestka je poměrně důležitá věc a budete-li bydlet v Žitavě, určitě byste se o něj měli zajímat víc. Díky němu se totiž nemusíte bát návštěvy doktora nebo nemocnice v Žitavě. A jinde v Německu. Formulář je primárně určen pro lidi, kteří pracují v zahraničí, ale čas od času se vrací do Čech, kde mají stále trvalý pobyt. Říká se jim pendleři. Můžete pendlovat denně, v týdenním intervalu nebo se vrace do Čech jen párkrát za rok. Stále máte financovanou plnou péči v Česku a díky formuláři E 106 také v Německu a nemusíte se draze připojišťovat. Pokud pracujete u německé firmy, tak vás zaměstnavatel pravděpodobně na tuto drobnost upozorní a vysvětlí vám, jak vše zařídit. Ale když v Žitavě "jen" bydlíte?
V našem případě máme vyzkoušené obě varianty, jak zaměstnanec, tak "jen" obyvatel. V obou případech bylo vyřízení relativně jednoduché. Musíte se osobně zastavit ve své zdravotní pojišťovně - té české - a vysvětlit jim svůj "problém" s pendlerstvím. My jsme si mysleli, že to bude velký problém a řada komplikací, ale kupodivu v obou zdravotních pojišťovnách věděli co a jak. A zřejmě to pro ně nebyla nová věc. Společně s námi vyplnili formulář a možná chtěli doložit další doklady - doporučujeme tedy dopředu zavolat a informovat se u vaší české pojišťovny, co si s sebou máte přinést. Zvlášť pokud máte děti, nebo jeden z vás nepracuje, může chtít pojišťovna předložit třeba rodné listy, možná oddací listy, možná potvrzení z pracovního úřadu... Ušetřete si kroky a nejdřív jim zavolejte!
A kdybyste přeci jen radši úřednický newspeak, tak si přečtěte radu třeba na stránkách této zdravotní pojišťovny. Ale garantujeme vám, že ač budete googlit sebevíc, stejně skončíte osobně ve vaší zdravotní pojišťovně a budete se radit s tou paní/ s tím pánem na přepážce 😂 
A ještě jedna poznámka. Z formulářů obecně máme asi všichni hrůzu. K těm evropským můžeme mít řadu výhrad a bědovat nad jejich složitostí. Ale není sympatické, že stejný formulář vyplňují Němci, Španělé nebo Italové a že nám to ve výsledku vlastně pomůže? (Kdo to nepochopil, tak to byla pochvala Evropské unie! 😉)



Už do formuláře E 106 musíte uvést německou zdravotní pojišťovnu, u které chcete být registrováni. A samozřejmě adresu, kde se v Německu zdržujete, kde bydlíte (tady vás asi nemine návštěva městského úřadu, kde se musíte nahlásit - v Žitavě si "Meldebescheinigung" vyřídíte ve Franz-Könitzer-Strasse 7). 
My jsme se oba nakonec nahlásili k pojišťovně Barmer. Někdo nám ji doporučil a sídlí přímo v Salzhausu, tak jsme si ji vybrali. Ale nijak jsme nezkoumali výhody, jestli někdo přidává na tábory nebo posílá unavené zaměstnance k moři 😃 V Žitavě je určitě ještě AOK (ta sídlí v Hochwaldstrasse) a zřejmě i další zdravotní pojišťovny. Budete tedy mít z čeho vybírat!
Po vyplnění a odevzdání formuláře v české zdravotní pojišťovně se zdánlivě nic neděje. My jsme v jednom případě čekali tři měsíce! Česká pojišťovna pošle formulář do vámi vybrané německé pojišťovny, ta jej zpracuje a výsledkem by měl být dopis s kartičkou pojištěnce 😃 Jednoduché, snadné a velmi důležité!